|
|
Drones (UAVs) in the area of emergency services (Integrated Rescue System)
Bobek, Jan ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
Drones are being used more widely in the field of emergency services, thanks to their better availability and price. In the police field, drones are used for surveillance of various event or monitoring suspicious areas. Police drones are also used for reconstruction of a traffic accident. In the firefighting field, drones are used mainly for monitoring fires and gathering information about the fire for the pilot, but several drones are also designed for suppressing the fires. In emergency medicine, drones are used to transport equipment and blood samples in places where it is not possible to do so by means of grounds transportation or if the transportation is complicated. The aim of the bachelor thesis is to provide a list of drones used in the integrated services and to describe technologies associated with the drones.
|
|
|
Tool for Effective Communication between a Drone Pilot and a Mission Commander
Rakús, Martin ; Zemčík, Pavel (oponent) ; Bambušek, Daniel (vedoucí práce)
Nowadays, the primary communication channel for firefighters and mountain rescue units is voice transferred over the radio. However, radio communication might not be sufficient enough with the increasing use of drones in rescue operations, especially for communication between drone pilots and mission commanders or operators. When relying solely on radio communication, the ground team and the commander have to depend on verbal communication alone, which can lead to restricted communication and the possibility of missed or misinterpreted instructions. To address this, I developed two applications - one for the drone pilot and one for the unit commander. The pilot app includes the interface necessary for flying the drone, while the commander app connects to the pilot app and provides access to the drone video feed and other important information. The commander can send visual feedback to the pilot by drawing into the video feed, placing annotation icons, or sending flight commands for more precise cooperation between the drone and the ground team. As the solution is a stand-alone system, it is not susceptible to radio communication overload, which guarantees that commands are not lost and that it can be used even when the radio fails.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči
SLUNEČKO, Karel
Tématem této bakalářské práce byla Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči. Tato práce byla rozdělena do dvou částí. První byla teoretická, druhá výzkumná. V teoretické části byla na úvod popsána zdravotnická záchranná služba s jejími základními prvky a historií. Dále byla popsána problematika zdravotnické dokumentace obecně s nejdůležitějšími aspekty k ní náležejícími. V poslední části byla popsána zdravotnická dokumentace v podmínkách zdravotnické záchranné služby i s některými příklady. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním bylo zjistit názor zdravotnických záchranářů na jimi vypracovávanou dokumentaci v rámci předání pacienta do cílového zdravotnického zařízení. Druhým bylo zjistit pohled zdravotnických záchranářů na tuto dokumentaci z pohledu prokazování postupu lege artis. Třetím cílem bylo zjistit přínos změn softwaru sloužícího k vedení této dokumentace. Posledním cílem bylo zjistit, jak je následně s touto dokumentací nakládáno v nemocničním prostředí po předání. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné vzorky pro první dva cíle byly tvořeny 12 zdravotnickými záchranáři, kdy bylo každému položeno 19 hlavních otázek doplněných o případně další v návaznosti na průběh rozhovoru. Pro třetí cíl byl výzkumný vzorek tvořen 8 informanty, kterým bylo položeno 6 hlavních otázek, které byly případně vhodně rozvinuty. Poslední cíl byl zjišťován na výzkumném vzorku 5 informantů z řad nelékařského zdravotnického personálu v cílovém zdravotnickém zařízení. Výsledkem výzkumu je poukázání na skutečnosti, které považují zdravotničtí záchranáři za nejdůležitější v kontextu jimi vyplňované dokumentace, jejich názory na změnu, která proběhla v posledním roce a také názory nemocničního NLZP na tento dokument. Práce může sloužit jako podklad pro případné změny ve vedení zdravotnické dokumentace v podmínkách ZZS.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Drones (UAVs) in the area of emergency services (Integrated Rescue System)
Bobek, Jan ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
Drones are being used more widely in the field of emergency services, thanks to their better availability and price. In the police field, drones are used for surveillance of various event or monitoring suspicious areas. Police drones are also used for reconstruction of a traffic accident. In the firefighting field, drones are used mainly for monitoring fires and gathering information about the fire for the pilot, but several drones are also designed for suppressing the fires. In emergency medicine, drones are used to transport equipment and blood samples in places where it is not possible to do so by means of grounds transportation or if the transportation is complicated. The aim of the bachelor thesis is to provide a list of drones used in the integrated services and to describe technologies associated with the drones.
|
|
|
Použití lanových technik v potápěčské praxi složek IZS
Macan, Antonín ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Použití lanových technik v potápěčské praxi složek IZS Cíle: Cílem práce je vytvoření souborného materiálu pro použití lan a lanových technik v potápěčské praxi složek Integrovaného záchranného systému. Metody: Hlavní metodou pro tvorbu práce byla kompilace informací ze široké škály dostupné literatury týkající se problematiky lanových technik a jejich přenesení do podmínek potápěčské praxe a složek IZS. Důležitým zdrojem práce se staly i osobní neřízené rozhovory se zkušenými výškovými pracovníky, potápěči a záchranáři. V práci byly rovněž zužitkovány a zpracovány osobní zkušenosti autora. Výsledky: Souborný materiál pro použití lanových technik při potápění složek IZS nejen v podmínkách pod vodní hladinou, ale i při ztíženém přístupu k vodní hladině a transportu od vody. Použití těchto lanových technik významně přispívá k bezpečnosti potápěčů. Jejich využití je vhodné nejen v podmínkách složek IZS, ale také pro všechny potápěče, kteří se dostanou do situací, kdy je vhodné či přímo nutné těchto technik využít. Klíčová slova: Potápění, lana, lanová technika, Integrovaný záchranný systém
|
|
|
Týraní senioři jako cílová skupina pro neziskové organizace
Špeldová, Martina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
V teoretické části předkládané diplomové práce jsem se zaměřila na definici pojmů stárnutí, stáří a demografických aspektů spojených s tímto životním obdobím. Většinu teoretické části jsem věnovala syndromu EAN, jeho projevům a dopadům na život člověka. V posledních kapitolách jsem se zabývala legislativní úpravou syndromu EAN, neziskovými organizacemi, především telefonickou krizovou pomocí a její rolí v problematice týraných seniorů. Teoretickou část práce jsem rovněž doplnila o reálné příběhy týraných seniorů. Z důvodu zachování autentičnosti jsem v druhé, praktické části práce použila pět příkladů z praxe klientů krizové telefonické pomoci neziskové organizace Elpida. Další část šetření tvoří přepisy rozhovorů se zaměstnanci této organizace. Pro přehlednost byly vloženy vlastní komentáře a tabulky se souhrnnými výsledky. Šetřením bylo potvrzeno, že telefonická krizová pomoc je nedílnou součástí prevence a řešení syndromu EAN.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Specifika komunikace s klienty využívajících tísňová volání
GULÁN, Vladimír
Pracovníci tísňových linek Integrovaného záchranného systému jsou první, na koho se klient tísňové linky při telefonním oznámení obrátí s důvěrou a očekáváním, že mu bude poskytnuta prvotní informace nebo rada jak se zachovat v krizové situaci, která se přímo nebo nepřímo vztahuje na jeho osobu, kdy se této stal obětí nebo svědkem. Proto jsou zařazeni na těchto linkách pracovníci s daným stupněm vzdělání a specializací pro konkrétní tísňovou linku, kteří v nepřetržitém provozu řeší oznámení od občanů. Získané informace vyhodnotí a předají složkám Integrovaného záchranného systému k dalšímu opatření. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy vztahující se k Integrovanému záchrannému systému, ke krizové a telefonní komunikaci, specifickým voláním na tísňové linky a okrajově jsou uvedena rizika, která mohou postihnout pracovníky tísňových linek. Praktická část zkoumá, jak jsou pracovníci zařazeni na jednotlivých tísňových linkách Integrovaného záchranného systému vybaveni komunikačními schopnostmi a dovednostmi, zda zvládají krizovou komunikaci při telefonních hovorech s občany, zda se jejich komunikační schopnosti v průběhu praxe zlepšily a kde vidí nedostatky. Vyhodnocením získaných informací byl vytvořen Manuál pro pracovníky tísňových linek.
|
|
|
Porovnání činnosti základních složek IZS v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008 - 2012
PÁTKOVÁ, Kamila
V diplomové práci je porovnávána činnost základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008-2012. Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle, prvním cílem práce je zhodnocení činnosti základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení, druhým cílem je návrh na opatření ke zlepšení činnosti, které usnadní práci základním složkám integrovaného záchranného systému při vzájemné spolupráci. Byla stanovena jedna hypotéza, činnost základních složek integrovaného záchranného sytému v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji je shodná. Výsledky práce budou nabídnuty základním složkám integrovaného záchranného systému obou krajů k provedení vlastní analýzy činnosti a zefektivnění jejich činnosti. V teoretické části práce jsou představeny základní složky integrovaného záchranného systému, jejich stručná charakteristika, základní úkoly a historický vývoj v jednotlivých krajích. Kraje jsou rovněž stručně charakterizovány. V práci je rozebráno operační řízení, představeno operační a informační středisko integrovaného záchranného systému, operační a informační středisko hasičského záchranného sboru, integrované operační středisko Policie České republiky a zdravotnické operační středisko. Následně jsou představeny jednotlivé tísňové linky fungující v České republice. V poslední části jsou popsány základní typy zásahů. Praktická část práce se zabývá porovnáním činnosti základních složek integrovaného záchranného systému v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v letech 2008-2012. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat materiály od zdravotnické záchranné služby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, je porovnání zaměřeno na vyhodnocení spolupráce hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a Policie ČR v obou krajích. Na základě údajů získaných ze Statistických ročenek zásahové činnosti jednotek požární ochrany z let 2008-2012 je porovnávána spolupráce hasičských záchranných sborů krajů a Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, a spolupráce hasičských záchranných sborů krajů a zdravotnické záchranné služby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. V další části práce je porovnávána spolupráce hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a spolupráce Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji na základě informací získaných z řízených rozhovorů s funkcionáři obou institucí. Plánované statistické zpracování, pomocí bivariačních metod, nebylo provedeno s ohledem na nedostatek poskytnutých materiálů základními složkami integrovaného záchranného systému. Z porovnání dat, která byla získána ze statistických ročenek obou krajů, je zjištěno, že činnost základních složek integrovaného záchranného systému v operačním řízení je téměř shodná. Z řízených rozhovorů vyplývají následující problémy. Nedostatečná synchronizace systémů základních složek integrovaného záchranného systému při přijmu datových vět, nepostačující zaškolení policistů na obvodních odděleních ohledně pravomocí u zásahu, a nedostačující informování veřejnosti o organizačních změnách ve struktuře základních složek integrovaného záchranného systému. Výsledky jsou podrobněji rozebírány v diskuzi. Výzkumem údajů zjištěných ze statistických ročenek Pardubického a Královéhradeckého kraje, a na základě řízených rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů Pardubického a Královéhradeckého kraje a s příslušníky Policie České republiky v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, je potvrzena daná hypotéza. Činnost základních složek integrovaného záchranného systému je v operačním řízení v Pardubickém a Královéhradeckém kraji téměř shodná, s malými odchylkami.
|
host ::
RSS.